BÁJNÍ TVOROVÉ

sirény - mořské panny

7. června 2009 v 12:19
Ve starověkém Řecku mytické bytosti, napůl dívky, napůl ptáci, jejichž sídlo se umisťovalo buď do nebe, nebo do podsvětí. V Homérově díle sídlí na ostrově, lákají k sobě kouzelným zpěvem plavce a usmrcují je.
Sirény či také mořské panny, jsou pro nás symbolem krásy. Podle legend však nikterak krásné nebyly. Původně ani neměly rybí ocas, ale byly to napůl ženy a napůl ptáci, pro staré Řeky to byl jakýsi druh démonů. Sirény postupně měnily v klasické mořské panny, napůl krásné ženy, napůl ryby. Svůj původ mohou mít v ladném tanci delfínů, ale inspirací mohl být třeba i dugong nebo
lachtan.

Kentaur

7. června 2009 v 12:05
Je to bytost původem z řecké mytologie, napůl kůň, napůl člověk. Byli to nezkrotní a divocí tvorové, které se nikdo neodvážil osedlat a byla čest se na ně posadit. Prý jsou posly špatných zpráv (ale né smrti). Kentauři se stali symbolem mužnosti, statečnosti a síly. Někteří vynikali pod vlivem vína násilnými činy.Bývají proto často zobrazováni v Dionýsově (bůh vína a nespoutaného veselí) spřežení.
Kentauři byli divocí, suroví a lidem nepřátelští, výjimku tvořil vzdělaný a moudrý Cheirón. Cheirón byl zběhlý v hudbě, lékařství, lovu, lukostřeleckém a válečnému umění a velmi se přátelil s Apollónem. Po jeho smrti ho Zeus vyzvedl na oblohu jako souhvězdí kentaura, vyzařující svou hlubokou moudrostí.
Při jídle musí kentauři nejdříve naplnit svůj lidský žaludek normálními pokrmy a poté se napást trávy pro svůj koňský žaludek.

Harpyje

7. června 2009 v 11:52
Slovo harpyje vzniklo řeckého slova harpadzo (tj. rvu, uchvacuji). Ve starověkém Řecku byly jakousi personifikací bouře a mračen. Ve středověku se z nich postupně staly zlovolné bytosti s cílem poškozovat lidi.
Původní představa harpyjí byla velmi neurčitá a byli zosobněním bouře. Již v antickém Řecku se jejich představa dostala do podoby žen s křídly, později byly vyobrazovány jeko ptáci s lidskou, zpravidla ženskou nebo dívčí hlavou. Nakonec se jejich hlava změnila na hlavu staré ošklivé ženy.
Mají bledou kůži a velmi dlouhé zuby, většinou také rudé oči. Jsou to obávané zlodějky a mrchožroutky, žijí nejčastěji v horách, na skalních převisech. Často unáší zraněné vojáky z bitev a následně je jedí. Původ mají v řecké mytologii, kde jsou považovány za okřídlené bohyně/ démony, které mají za úkol krmit draka, který hlídá Zlaté rouno.
Široká křídla, tváře lidských tvarů, na nohou spáry, břicho opeřené a k nářku užívají zpěvu darů

Mínotaurus

7. června 2009 v 11:43
Podle legendy manželku krétského krále Mínoa Pásifaé svedl bílý býk. Jí se pak narodil Mínotaurus, netvor s lidským tělem a býčí hlavou. Král si nechal od samotného Daidala (architekt, který byl pak uvězněn, aby neprozradil tajemství chodeb) postavit Labyrint do kterého pak nevlastního krvelačného syna uvěznil. Tak ho i schoval před zraky svých poddaných. Nevěrné královně Pásifaé připravil král Mínos rafinovanou krutou smrt.
Mezi Krétou a Athénami vypukla válka poté, co na hrách v Athénách byl zabit syn krále Mínóa Androgeós. Athény padly a byla na ně uvalena povinnost odvádět Krétě lidskou oběť - sedm dívek a sedm chlapců pro Mínotaura.
Syn athénského krále Aigea Théseus se vypravil s oběťmi lodí na Krétu odhodlán zabít netvora. Krétský král ho celkem vlídně přijal, popřál mu štěstí, avšak upozornil ho, že možná Mínotaura zabije, ale sotva se dostane z labyrintu ven.
S pomocí bohyně Afrodíté padla Théseovi do oka královská dcera Ariadna a i ona se zamilovala do něj. Tak se stalo, že v předvečer boje dala Théseovi kouzelný meč a přidala klubko niti, které za sebou bude rozmotávat a tak najde zpáteční cestu.
Ráno byly oběti odvedeny k labyrintu, ale jenom Théseus vstoupil dovnitř, odvíjel Ariadninu nit a tmavými vlhkými chodbami se dostal až obludě a bez prodlení Mínotaura zabil.
Dostal se šťastně ven, všemi vítán. Král mu poděkoval za zabití netvora a zrušil povinnou každoroční oběti Athén. Dál už ale tolik štěstí nebylo: Ariadna chtěa odplout s Théseem, ale noc před odplutím jí ve snu Athéna přikázala nikam nejezdit. Místo toho se druhý den stala manželkou Dionýsovou. Théseus se vracel sám a protože nechal na lodi černé plachty, znamení vlastní smrti, jeho čekající otec král Aigeus se žalem vrhl do moře. I sám Théseus po létech kralování a mnohých hrdinských dobrodružství neslavně zahynul, byl svržen do moře.
 
 

Reklama